Chario

Narozen: 2.5.2001

Plemeno: Český teplokrevník  

Pohlaví: valach

 Tak Chario, vezměme si naše setkání pěkně od začátku. Narodil ses sice už rou 2001 kdesi v Orlických horách, ovšem odtamtud tě koupili Lucka, Zbyněk a Katka, díky kterým jsem o nějaké 4 roky později měla tu čest poznat tě osobně ve stáji ve Všenorech. Moc ses mi na první pohled nelíbil, ale uchvátily mě tvoje chody, a když jsem dostala příležitost tě jezdit, neváhala jsem ani vteřinu.  Naše první společná cesta vedla do Čisté u Litomyšle. Tamější pobyt se bohužel příliš nevydařil, pobyt v boxu ti nesvědčil, začal jsi zlobit a tak jsme se předčasně vrátili zpět do Prahy,tentokrát do stáje v Kozolupech. Tam jsme pod dohledem Zbyňka začali pracovat, jak ze země, tak pod sedlem, a jelikož ne vše nám šlo úplně hladce, začali jsme hledat kompromisy. Zkoušeli jsme chodit sami do terénu, což se ti zpočátku moc nelíbilo, skákat, i hrát si ze země. Občas jsi spolupracoval, ale většinou s tebou nebyla moc řeč, přes zimu myslím i proto, že jsi neměl vždy naplněn tvůj nemalý žaludek. A tak po našem výletu s kamarády Luckou a Luckym na Vápně, kde se nám moc líbilo, jsme si uvědomili, že je načase pokračovat v našem putování a zakotvili jsme ve stáji v Jažlovicích. Tam jsi konečně nalezl svůj komfort - mohl jsi být neustále venku, s neustálým přísunem krmiva. A tak se s tebou konečně dalo komunikovat. Udělali jsme si společné prázdniny, částečně na Toulcově dvoře, částečně na Šumavě, kde jsi snad i díky naší každodenní spolupráci začal lépe pracovat a dostavilo se i pár drobných úspěchů. Zlepšil ses ve skákání, i v našem ježdění na volno, na Šumavě jsi pak nabral kondici a svaly. Po návratu zpět do Jažlovic jsme v zimě vyrazili na první parkurové závody - no dobře, moc ses neukázal. Ale chápu, že takovou drzost jako chtít po tobě odejít od tolika kamarádů bylo moc. Zjara jsme vyrazili na druhý pokus - no o něco málo lepší to bylo, i když ne o moc. Ale tak na to, že jsme vůbec netrénovali sis nevedl úplně nejhůř. A pak nastaly naše nejlepší prázdniny - v Janově u Litomyšle sis našel na překrásné pastvině spoustu kamarádů a měli jsme konečně s kým jezdit, díky dobrým tréninkovým podmínkám sis konečně uvědomil, že i bez koní se dá pracovat, a na našich zatím posledních závodech sis už vedl velice dobře, i když chápu, že aspoň pozdravit kamarády po cestě jsi musel. Nesmím opomenout na tvůj životní výkon v podobě přeskoku 140cm mini-maxi. No, to divadlo kolem sis mohl odpustit, ale chápu, že s Šampíkem se ti skákalo líp. Po prázdninách jsme se na pár měsíců vrátili zpět do Jažlovic, a teď, z důvodu vzdálenosti od tropického školství, jsme se přesunuli do Blevic u Kralup nad Vltavou. Pilujeme absolutní odstranění udidla a porozumění ze země a nezbývá mi než podotknout-děláš mi radost...

Rok s rokem se opět sešel, a tak máme za sebou další prázdniny v Janově a celý rok strávený v Blevicích. Co dodat - rosteš do krásy, dostáváš rozum, i když nepřicházíš o svoji důmyslnost a žertovnost. Bydlíš neustále venku s ad libitním krmením, a už si snad ani nedokáži představit, že by to bylo jinak. Když vidím, že po jedné noci strávené v boxu se vzekáš tak, že kdybych tě neznala, normálně se tě i bojím, je jasné, že cokoliv měnit je absolutně nevhodné. Za celou zimu bez jakékoliv stáje či dek jsi ani nezakašlal a v podstatě pořád se držíš dobrého zdraví. Absolvovali jsme opět několik závodů, jedny sice bez mašle, ale dokončeny, druhé už se žlutou mašlí, třetí s bílou a mini maxi opět kolem 130cm. V Janově jsme do terénu uzdění absolutně zahodili, ať již s koňmi či bez a doufejme nám to vydrží i další rok v  Blevicích. No prostě další úžasný rok za námi a nezbývá než se těšit na mnoho dalších veselých zážitků!

Tak další rok za námi, včetně mimořádně vydařených Janovských prázdnin. Kromě bezpočtu skvělózních výletů do neopakovatlených údolíček se nám podařilo tě přesvědčit, že ani v přepravním vozíku na tebe žádné nebezpečí nečeká, a tedy že i tam bys mě mohl následovat. Skákat se ti chtělo už méně, nicméně obávané plůtky i bazénky jsme pokořili, takže na závodech už nám nic nestojí v cestě k mašli!Avšak i v Janově to nebylo bez mašle. Skákání sice nebylo to pravé, zato v židličkové ses ukázal, i když jen mezi dětmi. Všechna čest, pochvala a první místo!! S šampíkem jste vytvořili opravdu nerozlučnou dvojku, a dokonce ani v terénu jsi ho nechtěl předbíhat. Prostě léto jak má být, nyní zpět v Blevicích, doufejme, že i další rok proběhne ke spokojenosti tvé i mé.

 

Nuže, další rok máme za sebou, a v tom letošním dokonce oslavíš už jubilejní 10. narozeniny! Však i já už jsem stará,neboj se. Člověk by předpokládal, že už pomalu začneš dostávat rozum, což se někdy už začalo lehce rýsovat, ale v jádru seš to pořád ty. No možná dobře, že neztrácíš tu pravou identitu.  Pojďme si ale zrekapitulovat rok minulý. Rok to byl pestrý, podíval ses na spoustu nových míst. Zimu jsi prožil v Blevicích, na jaře ses přestěhoval na pastvu do Komorců, kde ses měl sice krásně, ale díky mé nešikovnosti a zlomenému lokti jsme nestihli ani pořádně zmapovat terén a už jsme se opět stěhovali, hurá do Janova!! Léto bylo absolutně spektakulárně dokonalé, bezpočet úžasných vyjížděk, na jízdárně jsme zdokonalili práci ze země, posílání na kruh, pokořili jsme skoky přes sudy, barely, lavičky a plůtky, vyzkoušeli jsme barel race a pole bending,s Anežkou jsme si zasoutěžili ve skoku mohutnosti. Prý to bylo 120cm, ale mně to přišlo tak třímetrové. Skákání pro tebe nebylo žádným problémem (i když nad 80cm už se ti příliš nechce), uzdečku už jsme definitivně pověsili na hřebík a až na drobné výjimky, kdy jsme si vypůjčili Jaromírův side pull jsme veškerou práci zvládli pouze na provázcích. I v údolíčku ses choval vzorně a společné plavání v místním rybníku bylo už jen zlatým hřebem. Po prázdninách nás přivítali opět Blevice, kde ti tvé vybrané chování vydrželo, a slézat na vyjížďkách a měnit směr bylo už hlubokou minulostí. Ovšem napadl sníh, a ty ses rozhodl, že vyjí´žďky bez trávy tě prostě nebaví. A proto jsi vyzkoušel mi prostě sprostě ze země utéct. Jednou se ti to povedlo, a to, jak jsi se mnou hrál ve zmrzlých závějích na honěnou ti nezapomenu. Ovšem pak se mi snad už podařilo ti vysvětlit, že utíkáním nic nezískáš, a v novém roce ti doufám zůstanou jen ty dobré zvyklosti. Vstříc novým zážitkům!!

 

Tak další léto za námi, opět plné zážitků. V Janově jsme se tentokrát sotva ohřáli, a už nás volala Květná. Nádherné pastviny plné neodolatelné trávy mi dokonce splnily sen, a to ten, že bych tě chtěla mít na takových pastvinách, kde budeš natolik syt, že nebudeš chtít vůbec žrát. Budiž to skutečností. Ovšem pěkné divné to teda bylo, ne že ne. Naštěstí, tráva byla rychle snědena, a tak ses zanedlouho vrátil do normálu. Přestože v Květné byly trochu polní podmínky, užili jsme si to náramně. Ve Stašově jsme navštívili Jaromíra s Jaruškou a podnikli výlet až na Svojanov, koupali jsme se v místních rybnících, když na přelomu srpna a září nám konečně přálo počasí, užívali jsme si nekonečné cvalu směrem na Chmelík, a na improvizovaném kolbišti jsme samozřejmě taky zaskákali, se sedlem i bez, kdy Kuba tě vyhecoval tak, že i  ten metr jsi zvládl (poté co on ho skočil několikrát bez koně). Samozřejmě na ohlávce. Jinak už ježdění skoro ani neznáš. Taky ses naučil chodit vzorně v zástupu, a nějaké předbíhání, na to tě vůbec neužije. Spíše čím víc stárneš, tím více si uvědomuješ, že proč bys běhal, když můžeš v poklidu spásat louku. No, nějak ani nevím co je horší. Sezónu jsme završili na Malé ceně Pomezí, kde ses opravdu vycajchnoval a ukázal ses (kromě parkuru) v tom nejlepším světle. V trailu 5.,ísto, v drezuře jsi udělal dojem, v mini maxi 2.místo a 110cm, parkur dle tvých obvyklých zvyklostí s asi šesterou neposlušností konečně překonán, a nakonec jsme se nezalekli ani westernových disciplín a se ctí zajeli barel race i pole bending. Nutno říct,. že vše na side pullu. Nu, léto se prostě povedlo, ovešm vše jednou končí, takže po excelentním nástupu do vozíku ( na ohlávce na zadní, na uzdečce hned bez zaváhání) jsme se vyklubali v Trněném újezdu. Ušlechtilý arabský kamarád tě nespustil z očí, ale už jsi se myslím docela zabydlel, a tak nezbývá než jen doufat, že nový školní rok přinese jen samé krásné zážitky!